Oman 2022 ........... :Fotogalérie:.

Lezení v Ománu

Únor, venku je chladno, sníh pouze na horách. Kdo chce zůstat v takovém počasí? Nastal čas objevovat lezecké oblasti, sluncem zalitých krajích. Jordánsko má stále komplikované covid podmínky, v noci je tam okolo nuly. Omán zní mnohem lákavěji. Podmínky pro vstup nás také překvapují. Očkování min dvě dávky, PCR test platný 72hod, rezervace zpáteční letenky, rezervace hotelu, pojištění covid výloh v nemocnici min na 1 měsíc, trasovací aplikace. Vše musí být také v tištěné podobě. Vízum údajně není povinné pro ČR na 14 dnů. Stránky ministerstva ČR žádné info. Ománské ministerstvo vyžaduje vízum. Posílám e-mail do Ománu. Potvrzují, vízum není nutné. Pokud budou komplikace, snad půjde vízum koupit na letišti. Pojedeme na pankáče ??. Buď nás pustí nebo …

22.2.2022 Jsme na ruzyňském letišti. Nedostaneme letenku, protože nemáme vyplněný ománský online formulář. Po vyplnění přijde okamžitě qr kód z Ománu. Potom můžeme dostat letenku. Včera jsme byli na testu PCR. Výsledek přišel po 8 hodinách. Ale stále není v aplikaci Tečka od ministerstva s qr kódem. Ten je důležitý, musí se nahrát do formuláře. Stojíme vedle přepážky pro odbavení a čekáme. Máme štěstí, za 10 minut přijde qr kód. Od testování uplynulo 24hodin. Vyplníme formulář a do minuty přichází potvrzení z Ománu. Dostáváme letenky. Muž za přepážkou nám sděluje, že od půlnoci postačí prokázat očkování, vše ostatní odpadá…….No comment…

Praha – Istanbul – Muskat. 23.2. 03.40 jsme v Ománu. Stojíme ve frontě na odbavení. Všichni mají připravené tolik důležité doklady, hotel, očkování, pojištění na měsíc, pcr test,….. Žádný úředník se neobtěžoval kontrolou. Razítko do pasu, foto bez roušky, vše. Welcome to Oman. Máme na letišti rezervaci auta. Za hodinku odjíždíme z letiště. Rezervaci hotelu necháváme propadnout.

Jedeme do první lezecké oblasti Wadi Mayh 150km od hlavního města Muskat. Sportovní lezení, výška stěn je 100m, ale cesty jsou vysoké max 20m. Vyjištěné nýty. Materiál vápenec. Jen kroutíme hlavou nad slaněním. Vždy jen dva nýty vedle sebe. Nejsou spojeny řetězem s okem, nebo majlonkou. Zkrátka nic. To se nám nelíbí, nebudeme hoblovat lano o ostré hrany nýtu. Raději volíme prvovýstup na samostatnou věž kilometr hlouběji v kaňonu. Nazvali jsme ji Perníková chaloupka. Výška 60m, obtížnost 6a, vlastní jištění – friendy velikost 2-4. Název cesty: Brittle Gingerbread. Sestup do komína dále plotnou, obtížnost 3. Nelze slanit!

Večer odjíždíme 120km do druhé lezecké oblasti:Kubrah Canyon. Spaní venku je povoleno kdekoliv. Arabové také kempují a piknikují všude. V každém městě i vesnici nejdete pitnou vodu. Automaty mají tři čistící filtry a chladící box. Voda je pro všechny zdarma. Boxy poznáte z dálky, velké nerezové bedny s kohoutky. Doporučuji naplnit min 10l kanystry. V kaňonech v únoru a březnu není vůbec žádná voda. Dávejte pozor na rychlost po dálnici. Mají omezení 100 a 120km/hod. Každý druhý kilometr je pevný radar, zelený vysoký válec. Pokuty Vám budou strhávat z půjčovny aut ještě dlouhou dobu i když budete doma…… Kubrah Canyon., z parkoviště 15min chůze. Sportovní cesty a několik málo vícedélek. Vyjištěno nýty a borháky po 2metrech. Opět vápenec. Ostré lišty. Slanění oka v nýtech je ok. Cesty stavěli frantíci. Je zde více sektorů. Kańon nabízí celodenní lezení, kdy se vyhnete slunci. Jen v poledne 12- 14 není v žádné stěně stín. Čas na polední restday ve stínu keřů. Kaňon stále nabízí možnosti prvovýstupů.

Jabal Misht 2090m – třetí den jsme snad dostatečně aklimatizováni na zdejší teploty 35st.Černé silnice umožňují přístup ke stěně z vesnice Al Ayn u místní školy na jižní straně Jebel Misht. Auto zůstává ve vyschlém řečišti řeky, dále musíme pěšky. Večer jdeme obhlédnout nástup cesty, ráno ve tmě bychom ji nenašli. Nejvyšší kolmá stěna (1200m) na arabském poloostrově budí respekt již z dálky. Cesta k nástupu cesty trvá dvě hodiny a vystoupáme 500 výškových metrů. Vidíme směr cesty až na vrchol. Vrátíme se k autu, postavíme stan kvůli komárům. Zajdeme na místní ománskou večeři do vesnice asi 2km od auta. Hodně rýže, celé kuře, zelenina. Večeře pro dva stojí vždy okolo 2,5 riálu = 180kč. Nakupovat a platit lze kartou v každém malém obchodě. Tma nastává v 19hodin. Zabalíme matroš a oblečení na bivak ve stěně. Protože nechceme tahat těžké batohy. Volíme co zůstane dole. Spacák zůstává. Vydržím ve žďáráku. Lukáš bere letní spacák. Podle výšky spočítáme teplotu ve stěně. Teplota v noci bude okolo nuly. Matroš. smyce, friendy 10ks, velikost 1-4, 15presek, šroubovky, dvojité lano 60m. Voda1,5L, což bylo opravdu málo. Jídlo: 3x 20g vanilkový cukr, jedna tyčka snickers, pikao. Do stěny celý den svítí slunce!

26.2.2022. Jabal Misht - French Pillar – provovýstup roku 1979, varianta 6b+ z roku 1993 (1100m) Vycházíme při čelovkách ve 4:00. Zjistíme, že nějaký horolezec označil na velikých kamenech reflexní malé pásky při závěrečném prudkém stoupání. Za svitu čelovky vidíme odraz světla a směr. Začátek cesty je veden velkým římsovým systémem začínajícím asi 500 m vlevo. Nástup je označen velikým mužíkem. Čekáme ještě 20minut na východ slunce, kdy se opře svými paprsky do stěny. První délka 6a+. Na 60m dvě skoby určující směr. Štand dvě staré skoby se smycí. Následují délky 6b+. Tam objevuji po 20m nýty. Všude lze použit friendy. Těžké délky jsou v pevném metamorfovaném vápenci. Míjíme zbytky vybělených fixních lan a rezavých skob. Po 200metrech v pevné skále následuje lehké lezení 3-4, 250 výškových metrů. Střední úsek je alpského charakteru, ale místy velmi exponované skále. „Srdce“, velká tvarovaná skála má tvar srdce. Trasa je jasná. Tolik napsáno v průvodci. Bohužel jsme 2x zabloudili. Slaníme po svých smycích k římsám pod 'Srdcem', pak jdeme diagonálně doleva nahoru po levé straně „Srdce“ na šikmých římsách a krátkých trhlinách k hřebeni na obzoru. Místy staré skoby a smyce. Štandy děláme vlastím matrošem. Dále po hřebeni je skrýš nyní rezavých potravinových plechovek. Následuje 150 m. Za skrýší jídla se hřeben postupně zužuje. Zůstaneme blízko hřebene dokud nedosáhnete zjevné římsy napravo. Jsme 600m vysoko ve stěně. Nyní máme jít 100 traverz. Je 15:30. Za tři hodiny nastane tma. Rozhodneme se pro bivak. Našli jsme širokou polici ve stínu. Místo karimatky použijeme pod žďárák lana. Není to příliš komfortní spaní, kameny tlačí i přes lano. Už aby nastalo ráno. Usrknu si z camel vaku vodu. Stav cca 0,3l. V noci bylo okolo 5st. Ráno v 7hodin nás probouzí slunce. V 8hodin už opět spaluje. Následuje Headwall. Rozsáhlé římsy spojené puklinami v kvalitní skále obtížnost 5 - 6a. Po 50metrovém traverzu, se opět ztratíme. Nejprve lezu kolmou stěnou pod převis. Objevuji nýty. To jsme v cestě z roku 2003, Make Love not War ,která pokračuje v horní stěnu. Slaňuji zpět k Lukášovi, obětuji smyc. Musíme najít 300m trhlinu/komínovou linii, která rozděluje celou horní stěnu, vpravo od samotného pilíře, vrcholící převislou trhlinou na obzoru. Sledujeme tuto linii 200 m než uhneme doprava, abychom mohli dokončit původní francouzský pilíř z roku 1979. Dále pokračujeme vpravo asi o 150 m výše jsou dva hluboké komíny varianta z roku 1993. Následuje 65m 6b+ krátkým rohem, který vede k úzkým římsám, dále zpět doleva do hlavní trhliny 6a+. Došla mi voda.Lukáš mi vždy nabízí na víčku od pet lahve, aby nám vystačila minimálně na vrchol. Už to nemůže být daleko. Pokaždé to stačí, abych mohl chvilku mluvit a domlouváme se kudy déle lézt. Po 5 minutách opět nelze mluvit, ani slina nejde vytvořit. Pokračujeme po zřejmých propojených trhlinách a rohových liniích nahoru. Posledních 50m / 5a se rozšiřuje do rokle s různými možnostmi lezení komín nebo stěna až na vrchol. 27.2.2022/15:00 jsme na vrcholu Jabal Misht. Vrcholové foto, odpočinek ve stínu příštřešku vysílače.Lukáš nabidne poslední kapky vody, doslova. To už vydržíme až k silnici... V průvodci píší sestup dvě hodiny. Nám trvá setup 4,5 hodiny. Musíme několikrát slaňovat za keře nebo zanecháváme vlastní smyce. Klesáme 1400m do údolí k sinici. Sestup je náročný, uvolněné kameny. Objevujeme ve výšce 1500m n.m. ve vyschlém korytu od vody, vymleté a hladké díry kde ještě zůstala vody z období dešťů (červenec – srpen). Voda je balzám pro naše vysušená těla od slunce. Jako bonus je voda chladná. Při sestupu objevujeme další mnohem větší jezírko. Koupání nás vždy povzbudí. Voda není pitná, je v ní hodně života, pijavice a podobná zvířátka… Na silnici jsme ve 20:30. Zastavuje první auto. Do you have water – hlesneme potichu, máme sucho v krku a nejde příliš promluvit. Vodu nemají, nabízí Sprite. Plechovka na ex zasyčí v našich útrobách a hlasivky se probouzejí. Zastavují další dvě auta. Jsme pozváni domů na večeři. Odmítáme a děkujeme. Postačí nás odvézt do první vesnice. Nasedáme na korbu Toyoty. Zpět k autu okolo celé hory je to 18km. V první vesnici je místní bistro. Usedáme a pijeme a pijeme litry vody. Prokládáme bublinkami, mirindou. Po hodince jdeme k silnici a hned druhé auto zastavuje a odveze nás k našemu autu. Uvaříme si čaj u stanu, instantní polévku. Usínáme po půlnoci.

Následující dny rest day. Odjíždíme omrknout nějaké památky, staré město Nizwa, pevnost Bahla. Navštívíme Grand canyon of Oman. Největší kaňon je na úbočí nejvyšší hory Jabal Sham 2970m. Autem dojedeme až k okraji kaňonu ve výšce 2000m.Stoupáme pranou cestou, zastaví nás místní. Nahoru údajně nevyjedeme s naším autem. jen auta 4x4. Ihned nabízí hotel a druhý den odvoz s výletem a doprovodem. Díky, pokračujeme dále. Jak se ukazuje není nutné auto 4x4. Vyjedeme až na konec silnice kde jsou parkoviště. někilik turistů zde kempuje vedle aut, vaří si oběd nebo jen očumují. Odtud je možné vydat se na místní ferratu, kdy ocelová lana jsou pouze na závěrečný výstup z úbočí kaňonu jen 80m. take se odtud vychází na trek na nejvyšší horu. Na vrchol vás nepustí. je tam vojenská základna. Lze dojít na druhý nižší vrchol 2950m. Trek je na min 6hodin, převýšení 900m. Odjždíme do kaňonu Wadi Shab 370km u moře. Jedinej kaňon ve kterém je voda. Parkoviště pod dálničním mostem, 100m od moře. Za 1 riál nás převezou loďkou na druhý břeh. Jiný způsob vstupu do úzkého skalnatého kaňonu není, pokud nechcete přeplavat ústí řeky 100m. Jedeme do kaňonu večer, upozorňují nás, poslední člun jede na druhý břeh v 18hodin. Míjíme úzké pruhy políček s banánovníky.Kaňon je místy tak úzký, že jdeme po úbočí skály. V prvních jezírkách je zakázáno koupání. Po dvou kilometrech je mnoho míst ke koupání, skáčeme do jezírek ze skal. Na konci se pokračuje pouze řekou, kde doplaveme až k jeskyni. Proplaveme dále,kde je malý vodopád a dále už se nesmí.Koupají se nalrosto všichni, místní, turisté. je to skvělé osvěžení. Viděli jsme tolik kaňonů a pouze v tomto je voda. Stihneme poslední člun, ale za námi je stále min. 50lidí, kteří nikam nepospíchali. zřejmě si potom zavolají nějaký člun.Jedeme při pobřeží, v e vesnici posedíme v místní restauraci.Samozřejmě Indické. Zjistili jsme že 90% restaurací mají indové. večeře ryba s rýží a zeleninou. Spaní v Altánu na pláži u moře.

Wadi Daykah – zbývající dva dny trávíme lezením v oblasti, která má tři kaňony. Autem přejedeme hráz přehrady. Vyschlým řečištěm vedou cesty od nákladních aut. Po kilometru nacházíme místo na stan. Dále naším autem neprojedeme přes kameny. Pokračovat lze pouze autem 4x4. Od auta pěšky 2km. Lezení je možné do 14hodin. Potom slunce svítí v celém kaňonu a překročí 40st. Dnem kaňonu vede zavlažovací kanál a místy se vynoří na povrch. Na jednom takovém místě je prasklý kus betonové věže a voda proudí ven. Voda je pitná.Takže máme i koupačku... V centrální části se nachází pouze jedna vícedélka až na vrchol kaňonu. Eternal Sunshine (120m, 5c). Podle průvodce je cesta vyjištěná. Jediné jištění jsem našel v 50m stará smyc. Z původních tří délek jsem udělal jedinej štand v 60m a další na vrcholu. Průvodce píše dále sestup zpět do údolí 40minut. Proč to neslanit za malý strom, kde jsou staré smyce s karabinou. Zanecháváme ještě naší karabinu. Napojíme se do druhé délky vedlejší sportovní cesty 6b, která je přímo pod námi. Tam je slaňák, dva nýty s řetězem. Ostatní sportovní cesty jsou opět jištěné po 2 metrech. Obtížnost cest 5a – 7a+. V průvodci jsou vyznačené délky cest. Některé mají přes 35m. Materiál vápenec, příjemné díry a lišty. Poslední den lezeme do 14hodin.

Odjíždíme přes Old Muscat na pobřeží. Navštívíme vyhlášený Grand Suk, nakupujeme nezbytné hlouposti a v noci se vracíme na letiště. Prochajda po douhé kolonádě na pobřeží, kde je již hodně turistů, restaurací a hotelů. Chceme nechat umýt dost zaprasené auto. Ale než si přebalíme hotely do správného formátu a hlavně správné váhy, zavřeli nám před nosem ve 22hodin. Lukáš má cestovní váhu, takže batohy mají nad limit. Musíme přesunout něco do příručních batohů. Auto vracíme na letišti. Nikdo tam není. V odletové hale vracím klíče. Nakonec nám za umytí auta naůčtovali jen 300kč. 4.března odlet domů.

Závěr: Omán nabízí příjemné lezení bez lidí v zimních měsících. Jirka Horský, Lukáš Adámek.

Průvodce volně ke stažení

wadi-dayqah

Kubrah canyon

Jabal Misht

   
     

Zpět