Kanárské ostrovy - TENERIFE 2015

lezení - Tenerife Leden.2015

Na posledním slanění v Jizerských horách jsme se rozhodovali,jaký výlet bude v měsíci lednu v roce 2015? Je měsíc leden,sněží občas prší.Je načase opustit zdejší kraj a přesunout se do teplejších koutů planety.Tentokrát jsme vybrali Kanárské ostrovy.Největší ostrov Tenerife nabízí mnoho lezeckých oblastí s nejvyšší horou Špaňelska Pico de Teide 3718m. V sobotu ráno odjíždíme autem do Mnichova,cestou začíná hustě sněžit.Nejvyšší čas vypadnout.Přistáváme na ostrově chvilku před půlnocí.Musíme počkat do rána.Máme rezervovány auta až od 8hodin ráno.

Den první: Místo rezervovaného auta citroen berlingo dostáváme wolswagen caddy.Dvě auta pro sedm horolezců s bágly.Naše auto je značně odřené.Upozorním típka při předávání vozu.No problemo amigo.Hmm.Tady to bude asi hodně Los Salamos???Naše první cesta v neděli ráno vede na pláže.Sluníčko nás vítá paprsky nad obzorem,je příjemných 21°C.Tady se nám bude líbit.Nakupujeme v místním malém obchůdku na pláži čerstvé pečivo,Posnídáme u moře.Jarda zde již byl dříve.Má průvodce na celý ostrov. Vybíráme první oblast Arico.Od moře vzdušnou čarou 4km,převýšení 1200m.Zdejší kaňon je nejvýznamnější a největší skalní oblastí.Oblast je rozdělena do sektorů.Přejíždíme udolí přes most kde je neveliké parkoviště.Přímo pod mostem jsou první cesty.Spodní část kaňonu je krátká,ale jsou zde převislé stěny max.výška 25m,obtížnost neklesá pod hranici 7a. Skály se od sebe liší svojí strukturou i charakterem lezení po dírách,lištách a spárách.Cesty jsou osazeny nýty.Hezké vyjištěné sportovní cesty.Horní část kaňonu je rozlehlejší,výška kolmých stěn je do 30m.Ve stínu stěn je chladno.Výhodou zdejší oblasti je,že cesty jsou po obou stranách kaňonu,který je orientován severojižně,takže můžete pohodlně střídat stín a sluníčko v závislosti na denní době. Je nedělní odpoledne a míjíme mnoho lezců,slyšíme,polštinu,ruštinu,angličtinu,němčinu,slovenštinu a místní španělštinu.Vybrali jsme lehčí cesty max.do 6b. Večer se vracíme na pláž.Sprcha na zdejší pláži je ledová k tomu silný vítr od moře.Jen pro opravdové otužilce.Do moře se nikomu nechce.

Den druhý: Opět stoupáme do naší první oblasti Arico a lezeme celý den.Večer se vracíme dolů a míříme po dálnici do prvního města.Musíme nakoupit zásoby na více dnů.Stoupáme uzkou silničkou do výšky 2200m kde jsou turistické kempy.Máme povolení,které je podmínkou.Jarda vše vyřídil již s měsíčním předstihem.Povolení nám kontrolovali celkem dvakrát.Povolení pro kempování je zdarma.Ale bez povolení nelze stanovat!Opatření je pouze pro přehled pohybu turistů.Kempy jsou vybaveny vodou,wc,krby,ohništi.Pociťujeme výškový rozdíl.U moře 20°C v kempu ve výšce 2200m 8°C.První noc spíme pod širákem,další z důvodu ranní vlhkosti a mokrých spacáků si stavíme stany.

Den třetí: Navštívíme oblast El Rio.Údolí přahrazuje stará opuštěná přehrada.Zde jsou stěny dosahující přes 30m.Skála je z lávových proudů čediče.Krásné lezení po lištách v plotnách,ve spárách.Celý den lezení,Večer se přesouváme zpět do kempu.

Den čtvrtý: Vystoupáme autem po silnici nad mraky.Jsme v bývalém obrovském kráteru sopky El Teide.Jsme v oblasti Caňadas.Zde je 11 sektorů lezení. Ve výšce 2200 m n. m., pod úpatím nejvyšší hory Španělského království si můžete zalézt nebo se jen tak procházet v neuvěřitelném labyrintu jedinečných skal. Soustava osamocených věží vysokých až padesát metrů ční na dohled od parkoviště přeplněného turisty. Málokdo sem však zavítá. Kromě lezců tedy. Skalní město je pozůstatek mocné vrstvy pyroklastického materiálu, který se zde uložil při mocných erupcích sopky Teide. Hornina je naprosto unikátní. Okrové, hnědé, šedé a žluté vrstvy se střídají jedna přes druhou. Když do skal začne svítit slunce, světlé stěny vrhají zlatavé světlo i do tmavějších zákoutí.Je zde 140 cest všech obtížností. Lezení v Las Canadas ocení především milovníci českých pískovců, kterým jsou tyto skály asi nejvíce podobné. Drsný povrch skal slibuje výborné tření, které je v mnoha cestách opravdu potřeba. V sektoru Rambo, který je kousek výš v kopci, najdeme pro změnu dlouhé a lehce převislé cesty po obrovských chytech a výčnělcích. Snad nejznámější cestou oblasti je Chain Bicicleta, převislý kout a hrana s kulisou hory Pico del Teide, která zdobí přebal velmi povedeného průvodce.Takže to byla povinnost vylézt.

Den pátý: Rest day.Já a Sváťa jedeme na výšlap na vrchol sopky El Taide.Projíždíme okolo velikého parkoviště pod lanovkou.Všude zaparkovaná auta a autobusy.Nacházíme malé místečko na auto u silnice v lávovém poli.Vycházíme v 11hodin,jsme ve výšce 2300m.Na vrchol je to jen 1400m výškových.Cesta ubíhá rychle,přecházíme rudé a černé lávové pole.Nacházíme sopečné sklo,kámen obsidián.Horniny, která vzniká následkem magmatické činnosti, kdy dojde k rychlému kontaktu žhavé kyselé a viskózní lávy s chladným prostředím a následnému rychlému utuhnutí.(Při zpáteční cestě dolů nalézám asi4kg šutr.Naložím do batohu abychom kámen dole rozbili pro všechny) Po turistické cestě hřebenem se vyhoupneme nad stanicí lanovky.zde musíme opatrně a nepozorováni mezi velikými kameny nastoupit do dlážděné cesty na samotný vrchol.Posledních 200 výškových metrů.Turisté od lanovky procházejí brankou,zde je hlídač.Na vrchol pouštějí pouze lidi ze seznamu.Rezervace je údajně na měsíc dopředu plná.Je zdarma.Důvod je málo místa na vrcholu kráteru.Procházíme bez povšimnutí.O dva turisty více snad nebude problém?Na vrcholu jsme po 14hodině a jen 4 turisté.Krásný výhled,severní část ostrova v mracích na jižní je vidět k moři.Jen stoupající žluté oblaky síry ze zdejších otvorů v kráteru jsou nesnesitelné.Vrcholové foto a mizíme dolů.

Den šestý: Dnes máme v plánu vícedélkové lezení.Věžím Roques de García dominuje 120m vysoká trojúhelníková pyramida s příznačným názvem La Catedral, na kterou vede řada vícedélkových cest sportovního i horského charakteru.V průvodci je doporučeno místy jištění vl.prostředky.Už se vrhám do cesty ve stěně,když mě Jarda brzdí.Tudy nee!!Je to z druhé strany věže.Hned první délka je krásné lezení v pevné skále,jištěno nýty po 7m.První tři délky v pevné skále.Dále lehká nejištěná délka na předskalí(po vlastním jištění,friendy,smyčky).Odtud poslední dvě délky na vrchol,friendy jsme využili dva.Večerní piknik v černém lávovém poli.Vychutnáváme si západ slunce do mraků pod námi.Večer se přesouváme do druhého kempu ve výšce 2100m n.m.

Den sedmý: Rozdělíme se do dvou skupin.Lukáš,Iva,Višňák odjíždí na druhou stranu ostrova navštívit deštný prales.Jarda,Sváťa,Dan,Jirka,jedeme k pobřeží objevit oblast San Marcos.Bohužel zklamání.Je to sice lezení u moře,ale všude je obrovské množství holubých výkalů,pod stěnou i ve stěně.Oblast není významná a stěny jsou přímo ve městě.Rychlé rozhodnutí,odjezd do oblasti Guia de Isora.Zdejší kańon je zase jiný materiál,podobný tvrdému pískovci.Bohužel přijíždíme až v odpoledních hodinách a stihneme vylézt pouze několik cest,což je škoda v této pěkné oblasti.Výška stěn je do 25m.

Den osmý: Oblast El Hoyo je malý kaňon do kterého se musí naslaňovat.Shodujeme se,že je to nejkrásnější lezení.Jsme zde úplně sami.Lezení po oblinách a ve spárách.Max.výška stěn je 20m.První dva,tři metry jsou obtížné,protože vše je ohlazené jako zrcadlo od kdysi tekoucí řeky.

Den devátý: Návrat do oblasti Arico. V horním sektoru (Arico arriba) skalní stěny přerušovaně lemují okraje kaňonu a přímo v jeho korytě je spousta balvanů vhodných pro bouldering.najdete je podle mága.Obílené šutry jsou všude u cesty kaňonem.My už se oddáváme pohodovému lezení na sluníčku.Poslední den vejletu!

Den desátý: Návrat na letiště,navrácení aut bez komplikací.Odlet domů.

Závěr:Krásné lezení v teple pro každého kdo nemá rád zimní období. Adiós amigo.

Fotky z výstupu najdete zde.

Horolezci:
Jirka:ČHS a  UltraAnt Climbing club Praha
Dan,Sváťa,Iva:HO Liberec
Jarda:HO Bořeň Bílina
Višňák:geolog
 
 

Zpět